Report ze soli demo 24.12.2015 před Pankráckou věznicí
Přišli jsme, protože neděláme tyjátr z Vánoc a zároveň chápem, že ti za zdí v tomhle období musí být ještě trochu opuštěnější a izolovanější než v jiných časech během roku. Přišli jsme hlavně kvůli kámošovi Marťasovi, kterej je ve vazbě, ale chtěli jsme tam být i pro ostatní vězně, protože nevěříme v právo a spravedlnost společnosti, která vyrábí kriminál a kriminálníky. Read the rest of this entry »
Zápisky buřiče: Problém není armádní technika v plamenech, ale ve válce!
Posted by rinfo in Lukáš Borl on 12.12.2015
Když v dubnu 2015 policie v ČR obvinila anarchisty a anarchistky z terorismu, podařilo se jí za pomocí medií dosáhnout skutečného teroristického cíle: zděšení široké skupiny obyvatel jako způsobu dosažení politických cílů. Mezi takové cíle teroristické kampaně lze zahrnout posílení represivních kapacit státu a získání loajality obyvatelstva, které má jinak mnoho důvodů se proti státu bouřit.
Zápisky buřiče: Proč konám a propaguji trestné činy
Posted by rinfo in Lukáš Borl on 07.12.2015
V další části svého deníku Lukáš Borl píše o své osobní a politické odpovědnosti za trestné činy poškozování cizí věci. Rozvádí pak argumenty, proč je nutné některé trestné činy podporovat.
V jednom ze svých textů jsem vyjádřil podezření, že mě policie hodlá obvinit z trestných činů a věznit. Netrvalo to dlouho a mé obavy se začínají naplňovat, i když zatím ve velmi mírné podobě. Není však vyloučeno, že brzy bude následovat i něco závažnějšího.
Read the rest of this entry »
Vstříc bezpečnostní kultuře – Černorudá příručka
Posted by rinfo in Černorudá příručka on 17.11.2015
Navzdory tomu, že jsou za mřížemi naši soudruzi s vykonstruovanými obviněnými, které se vůbec netýkají žhářských útoků Sítě revolučních buněk, můžou si fízlové tleskat. Operace Fénix mnohé paralyzovala. Klopýtáme po klaccích, které nám hodili pod nohy, a vystrašeně se ohlížíme i na ty, kterým jsme donedávna věřili a říkali jim příteli.
Jak jsme se vůbec do tohoto bodu dostali? Je to jednoduché – jednou k tomu muselo dojít. Anarchismus je ze samé své podstaty nelegální. Narušování status quo, zpochybňování existujícího nebo „prosté“ přebrání osudu do vlastních rukou, vzchopení se, vzdor – nic z toho se státu nelíbí. Proto dokud tady bude stát a jeho bezpečnostní složky, dokud tady budou obhájci stávajícího pořádku, vždy budeme v jejich hledáčku. Tu více, tu méně. Být anarchista proto znamená být v permanentním ohrožení a vystavovat se rizikům, která nemůžeme nechat zmizet magickou hůlkou nebo je prostě neřešit. Svět a obzvlášť pak doba, v níž žijeme, to zkrátka nedovoluje.
Read the rest of this entry »
Zápisky buřiče: Obrana anarchistické perspektivy
Posted by rinfo in Lukáš Borl on 13.11.2015
Již jsem popsal, že silně podezřívám policii z toho, že usiluje o mé uvěznění. Abych tomu předešel, působím nyní mimo policejní dohled s vědomím, že i tak můžu za mřížemi brzy skončit. Přál bych si, aby následující text byl šířen všemi informačními kanály anarchistického hnutí již nyní. Tedy v době, kdy prozatím nejsem v rukou policie. Situace se může velmi rychle změnit a já chci využít každé příležitosti, kdy mohu ještě bez cenzury publikovat, přijímat reakce a odpovídat na ně.
Mířit hněv správným směrem
Když policie vězní nějaké anarchisty nebo pátrá po těch, co se skrývají, dlouho trvá, než ostatní zjistí co si přejí zveřejnit o své osobě, činnosti a názorech. Já v anarchistickém hnutí působím dlouho a poměrně otevřeně, takže je toho o mně dost známo. Přesto bych rád několik věcí zdůraznil, aby nedocházelo k nedorozuměním, pokud by mě policie opravdu chtěla věznit.
V první řadě, pokud mě policie hodlá zadržet nebo dokonce zadrží pod jakoukoliv záminkou, nebude to nic jiného než snaha umlčet kritický hlas a eliminovat antikapitalistický odpor s ním spojený. Ať už mě budou chtít obvinit z čehokoliv, rozhodně nehodlám tvrdit, že jiní anarchisté za mé stíhání nesou odpovědnost. Perzekuci anarchistů vždy provádí stát a jeho výkonné orgány. Můj hněv proto i nadále bude mířit právě na ně, nikoliv na anarchisty zapojené do ilegálních přímých akcí.
Read the rest of this entry »
Revoluční buňky, solidární sítě a strategie boje v Řízkárně
Uběhl více než rok od doby, kdy solidární sítě zahájily boj proti zaměstnavateli restaurace Řízkána, který nevyplácí mzdy. V průběhu se do boje zapojila i Síť revolučních buněk (SRB), která opakovaně zapálila firemní auta Řízkárny. Tyto sabotáže považujeme za zajímavý příspěvek k boji. Naše postoje k tématu rozvádíme v následujícím textu, kde zároveň reagujeme na různé kritické výtky vůči SRB.
Síť revolučních buněk dosud mířila své útoky na terče tří tématických okruhů. Policejní represe, kamerový systém a restaurace Řízkárna. Za nejzajímavější považujeme příspěvky k boji ve třetím jmenovaném okruhu. Zdá se ale, že ne každý to vidí tak pozitivně jako my. Ozývají se hlasy, které tvrdí, že SRB ex-zaměstnancům Řízkárny a kolektivnímu boji spíše uškodily. Jako příklad uveďme citace z článku Pavla Tichého:
“To nejmírnější, co lze o zapálených autech říct, je, že šlo o akce dost netaktické. Situaci to zbytečně eskalovalo a spravedlivému boji za mzdy to sebralo příznivce, útoky znechutily i řadu dosavadních účastníků akcí proti Řízkárně.” (1)
Zde považujeme za důležité připomenout, že někteří z nás se v boji solidárních sítí proti Řízkárně angažovali od začátku a po celou dobu. Naše následující postřehy tedy vyvěrají z přímé zkušenosti s tímto bojem. Nejsou názorem vnějšího pozorovatele. Nevíme, zda autor zmíněných komentářů se stejného boje sám účastnil, nebo nikoliv. Důležitější je ale spíše to, že nereflektuje jeho dynamiku a kontext.
Read the rest of this entry »
Zápisky buřiče: Zmizení z dohledu státní moci
Posted by rinfo in Lukáš Borl on 24.10.2015
Ve čtvrté části svého deníku Lukáš Borl rozvíjí teorie o tom, proč si myslí, že policie usiluje o jeho uvěznění. Navazuje pak vysvětlením, proč se rozhodl bez rozloučení “zmizet”, tak aby policie nevěděla, kde je a co dělá.
Čas životní změny
Jsem anarchista, tedy rebel. Znamená to pro mě mnoho. Mimo jiné i to, že jsem ohrožován těmi, proti kterým se bouřím. Oproti jiným rebelům to ale my anarchisté máme ještě složitější. Ohrožení nad našimi hlavami visí, ať už žijeme v jakékoliv době a na jakémkoliv místě. V pozici bojovníků proti všem státům jsou anarchisté ohroženi pořád. Během monarchie i teokracie, za fašistické nebo bolševické diktatury, stejně jako i za liberální demokracie. Všichni anarchisté musí žít s vědomím toho, že kdykoliv naši existenci může zasáhnout tvrdý úder státní represe.
Read the rest of this entry »
Poznámky k okolnostem boje proti Řízkárně
V uplynulém roce jsme pravidelně informovali o tom, jak si vede boj pracujících proti restauraci Řízkárna. Nyní pokračujeme a na žádost přebíráme text přímo z pera buňky N95, která se hlásí k Síti revolučních buněk a která v textu objasňuje, že její žhářské útoky mířily výhradně proti neživým cílům.
Řízkárna se několikrát stala cílem útoků SRB. Tuto restauraci provozuje Vladimír Krulec, známý šmejd, co okrádá a vykořisťuje zaměstnance. SRB čtyřikrát zapálila jeho auta. Zatím co Krulec sčítal škody po útocích, současně se pustil do informační války ve snaze zachránit svůj špinavý byznys. Nepřekvapuje, že média bez ověření přebírají Krulcův výklad událostí. Zloděj Krulec začal být médii vykreslován jako obět teroru. SRB jako chladnokrevní teroristé útočící na nevinné civilisty. Je na čase objasnit některé skutečnosti. Read the rest of this entry »
Luigi Galleani, Bojovat pro naši ideu až do konce
Posted by rinfo in Luigi Galleani on 07.10.2015
život italského anarchisty Luigi Galleaniho (1861 – 1931)
Luigi Galleani byl velká postava anarchistického hnutí, zvláště italského a italsky mluvícího hnutí ve Spojených státech. Byl nekompromisním obhájcem propagandy činem a obhajoval revoluční anarchismus. Chápal anarchismus, nebo chcete-li „ideu“ (jak říkal anarchismu), jako morální povinnost, jako nesmiřitelný boj anarchistů-mučedníků proti státu, kapitálu a církvi.
Galleani byl jedním z předáků italských anarchistů na počátku tohoto století. (1) Byl to výmluvný, charismatický řečník s velmi radikálním projevem, který inspiroval velké množství ostatních lidí, aby se připojili k anarchistické myšlence. Byl redaktorem časopisu „Cronaca Sovversiva“, který vydával 15. let, až byl nakonec zakázán a potlačen americkou vládou.
Narodil se ve středostavovské rodině a stal se anarchistou okolo svého dvacátého roku, když studoval práva na univerzitě v Turíně. Odmítl se vydat na cestu právnického povolání a obrátil svoji energii k anarchistické propagandě.
Po nějakém čase byl přinucen uprchnout před policejními represemi do Švýcarska, kde strávil nějakou dobu zvláště mezi studenty Ženevské univerzity. Opět se ale dostal do centra pozornosti tajné policie, která ho pokládala za nebezpečného agitátora a využila možnosti ho vypovědět zpátky do Itálie, když se pokoušel uspořádat demonstrace na památku amerických anarchistů popravených v Haymarketskému procesu.
Read the rest of this entry »
Nasrat na anarchisty, nasrat na fízly
Všechno tady bylo a všechno bylo k hovnu, není na čase si to přiznat? Všichni to kdesi uvnitř tajně víte, ale tváříte se, že to tak není. Raději opakujete ty stejná hovna pořád dokola. Letáky, demonstrace, zahrádky – hlavně uvědoměle, anarchisticky! Na to říkám nasrat! Nasrat na všechny ty tyjátry, které děláte stejně jenom proto, abyste měli dobrý pocit z dobře odvedené práce. Zaklínáte se uvědoměním. Musíme lidi připravit na revoluci. Co je to za kecy? Jak je připravujete? Na jakou revoluci? Revoluci zahrádkářů a pseudointelektuálních analytiků? Berete si do huby proletáře, ale stejně jimi pohrdáte jako kusem neuvědomělého hovna. Už to slyším, lidi jsou ovce, rasističtí blbečkové, atd… Jo, asi jsou, ale kdo jste kurva vy?
Read the rest of this entry »
