Rebel

pdf ke stažení zde

Padl ale na mě nový strach. Cítím jak na mě můj hněv volá z onoho prostoru, slyším jak se dveře otevírají
zevnitř a objevuje se přede mnou nová strašlivá otázka:

Jak poznám, že je čas na povstání?
Bude to když zničí další řeku nebo jezero poté, co ho zbytečně znečistí? Když dřevařské společnosti zničí další ekosystém a vyženou původní obyvatele z půdy?

Bude pak čas na povstání?
Nebo to bude poté, co vláda nebo NATO nebo OSN vybombardují nějakou zemi a zavraždí tisíce lidí? Když se další nadnárodní korporace bude znovu podílet na vyvražďování původních obyvatel, aby mohly být vyplundrovány další přírodní oblasti?

Bude pak čas na povstání?
Nebo poté, co továrna z vašeho sousedství vyexportuje další zásilku zbraní, vyrobených a určených pro zabíjení lidí, jako jsem já a vy? Když korporace budou i nadále devastovat ozonovou vrstvu, když je ekologie slepě odsouvána stranou kvůli zisku? Když jisté skupiny lidí pokračují v jednání, které zřetelně ohrožuje život mnoha slavných a krásných zvířat a rostlin na naší planetě?

Bude pak čas na povstání?
Nebo budeme prostě demonstrovat, odevzdávat petice, doufat že systém si uvědomí své chyby a změní se, nebo doufat v budoucí revoluci, když budou masy na naší straně a budeme tedy schopni vše napravit? Doufáme právě v toto, když mezitím systém ničí nás a planetu takovým způsobem, že když se konečně rozhoupeme, že s tím něco uděláme, tak ve světě nebude mít smysl žít?

Budeme dále čekat a čekat, dokud situace nezačne být kritická? Je pak čas napovstání? Nebo už bude příliš pozdě?

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

Žijeme ve světě, kde atmosféra strachu prostupuje všechny oblasti života a živí tak růst stádovité konformity. Kultura poddajnosti se stala dominantní společenskou normou a každá důsledná kritika stávajících poměrů je označována za nebezpečný extremismus. V této dusivé atmosféře však přesto žijí nekonformní bytosti, které místo pasivního sledování událostí, chtějí do společenského děje aktivně vstupovat a měnit životní podmínky k lepšímu. Mezi tyto bytosti patříme i my – osoby, které se sdružily do Sítě revolučních buněk. Organizační celek, který společně tvoříme, je nástrojem, umožňujícím nám lépe koordinovat útoky na vše, co symbolizuje svět kapitalistického barbarství a na vše, co ho drží pohromadě. Rozhodně se netajíme tím, že naším záměrem není kapitalismus reformovat! Hodláme ho totálně zničit a na jeho troskách začít stavět zcela odlišný svět. Revoluční boj, kterého se aktivně účastníme, je vyjádřen destruktivními i tvůrčími vášněmi a je zasazen do souvislostí mezinárodního hnutí antikapitalistického odporu.

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

“Boj tedy musí začít jinde, s jinými idejemi a metodami. Proto už asi patnáct let rozvíjíme kri­tiku syndikalismu a anarchosyndikalismu. Proto jsme zde a označujeme se za povstalecké anarchis­ty. Není to z důvodu, že bychom si mysleli, že řešením jsou barikády – protože barikády by mohly být jen tragickým následkem výběru, který není náš vlastní – ale jsme povstalci, protože si myslíme, že anarchistická akce bude nevyhnutelně čelit mimořádně závažným problémům. Anarchismus ne­touží po těchto problémech, ony jsou vnuceny realitou, kterou vybudovali ti, kteří mají moc a ne­můžeme se jich zbavit prostě tím, že bychom je ignorovali.”

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

“Zdálo by se, že všichni anarchisté se shodnou na jistých bodech; nepřidrží se sice úplně stejného názoru, ale přinejmenším neupadnou do žádných protikladů. První takovou otázkou je útok na třídního nepřítele (například vykořisťovatele), jak v makroskopickém rozměru Státu, tak mikroskopickém rozměru jednotlivce, odpovědného za vykořisťování. Když se ale soudruzi organizují, aby postoupili od slov k činům, nikdy nechybí ti, kteří vystoupí do popředí s pochybami, úžasem, podezřívavostí a nejistotou. Vždy se najdou někteří anarchističtí soudruzi, kteří anarchismus proměnili na svého druhu ochranný štít proti vlastní slabosti a kompromisům. Tito lidé očividně nemohou souhlasit s někým, kdo přispívá k jejich odmaskování prostřednictvím akce; někým, kdo čeří stojaté vody pomocí útoků na třídní nepřátele a často na sebe přitahuje pozornost represivních složek.”

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

„Tajemstvím je skutečně začít.

Současné společenské uspořádání nejen oddaluje, ale také blokuje a korumpuje jakékoli svobodné počínání. Jediným způsobem, jak se naučit, co je svoboda, je experimentovat s ní a k tomu potřebujeme nezbytný čas a prostor.

Základní premisou svobodného jednání je dialog. Nyní je třeba říci, že jakákoli skutečná diskuse vyžaduje dvě podmínky: skutečný zájem o vznesené otázky (problém obsahu) a svobodu hledání možných odpovědí (problém metody). Tyto dvě podmínky by měly být splněny zároveň, vzhledem k tomu, že obsah determinuje metodu a naopak. O svobodě můžeme hovořit pouze za svobodných podmínek.

Jaký má smysl klást otázky, když na ně není možné svobodně odpovědět? Jaký má smysl odpovídat, když jsou odpovědi stále falešné? Dialog existuje pouze za podmínky, když spolu jednotlivci mohou hovořit nezprostředkovaně, což znamená když mezi nimi existuje vzájemnost.“

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

“Pokud chceme provést nějakou akci, tak nám nestačí pouhé ospravedlnění, že je to tak „správné“. Tuto úvahu totiž ovlivňují další faktory, z nichž některé, jako je třeba základní problém morálních zásad,  nemají nic společného s oprávněností toho či onoho činu.

Můžeme to pozorovat na potížích, jež mají mnozí soudruzi při uskutečňování akcí, které svým významem nejsou nikterak výjimečné.

V těchto případech do hry zasahují morální zábrany. Ty vedou ke vzniku skutečného morálního dilema, které s sebou přináší jen těžko předvídatelné následky.”

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

Moc kapitálu a Státu stojí před novým nepřítelem. Nepřítelem nebezpečnějším a zákeřnějším než kdy předtím, jelikož nepřichází z vnějšku, ale rodí se přímo v břiše Leviathana. Každý muž a žena kdekoliv na světě se mohou pro Moc stát hrozbou. Stačí jen vynořit hlavu z mlhy a vykročit z vyšlapaných cest.

Takové kroky již učinilo mnoho soudruhů po celém světě. Sjednotili se v jednom historickém okamžiku v nové nehierarchizované síti, která jim umožnila koordinovat svůj boj proti Moci, a zaútočili. Tato síť se nazývá Neformální anarchistická federace FAI.

Právě o této struktuře, boji a myšlenkách, které ji podpírají, je tento sborník několika textů, který má přiblížit východiska nového anarchismu. Sborník otevírá text, který stál u zrodu FAI na konci roku 2003. Na něj pak navazují příspěvky skupin z Řecka, Itálie a Indonésie, které se k FAI hlásí a útočnou praxí ji rozvíjejí. Rozmanitost kulturního prostředí, ze kterých jednotliví soudruzi vzešli, a zároveň podobnost východisek a prostředků, ke kterým se uchýlili, je důkazem neochvějnosti a síly této nové struktury.

Nebojme se ozbrojit a zvolat, ať žije nová anarchie!

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

„Pokud existuje nějaká neměnná vlastnost anarchistů, pak mohou být charakterizováni jako ti, kteří se nenechají odradit stinnými stránkami třídního boje a nenechají se zlákat sliby moci.

Bude vždy těžké, ne-li nemožné, najít soudruha, který ustoupil moci. Může se to stát v důsledku mučení nebo fyzického utrpení, nikdy však v důsledku dlouhodobé represe nebo ztráty srdce.“

„Každá drobná akce, provedená byť jen několika soudruhy, je ve skutečnosti velkým aktem subverze. Její význam jde dál za mikroskopický prostor, který pokryje, aby se stala spíše orientačním bodem, než symbolem.“

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/

pdf ke stažení zde

Pro nás je squatting způsobem anarchie, a ne jeho cílem. Bohužel se některé squaty v Řecku prohlašují za ostrůvky svobody a opomíjí jiné formy přímé akce. Takto uvnitř městské pouště okolo sebe tvoří zdánlivou oázu svobody. Tímto se udržení pouhé existence squatu stává pro určité anarchisty samotným cílem. Výsledkem je, že se jednou za čas squateři, kteří čelí potenciálnímu riziku zákroku proti jejich squatterskému projektu, rozvážným a reformistickým způsobem dohodnou a usmíří se se státem a městskými úřady, a to s jediným cílem zachránit svůj prostor před represí. V Řecku nedávno v případě soudního vystěhování squatu Villa Amalia levicová strana Syriza vydala vůči squatu prohlášení vyjadřující solidárnost a podporu. A žádný squatter na tuto událost nereagoval. Naopak tam existovalo velké množství tolerance a ohlasu na reformistické kruhy, které rády squaty prezentují jako alternativní kulturní centra. Pro nás je anarchistický squat živoucí továrnou subverze, vzpoury a války proti existujícímu.

https://jailbreaking.noblogs.org/distro/