Ve čtvrtek 14. května 2015 došlo v Praze k zapálení firemního auta restaurace Řízkárna. K odpovědnosti za sabotáž se hlásí buňka Abrek Zelimchan. Sabotáž proběhla na důkaz toho, že Síť revolučních buněk (SRB) nebyla ochromena ani policejními represemi mířenými na české anarchistické hnutí. Fízlové se pokouší rozbít hnutí odporu, ale selhávají. Jejich agrese dala impulz ke zformování další buňky ochotné rozšířit povstaleckou síť.
Neskrýváme radost ze dvou žhářských útoků proti Řízkárně provedených Revolučními buňkami v březnu 2015. Inspirujeme se a připojujeme se ke společné praxi. Řízkárna je jedním z tisíců míst, kde dochází k tvrdému vykořisťování pracujících. Vladimír Krulec tady dokonce ani neplatí lidem za práci. Ekonomická sabotáž proti jeho autu je řečí těch co chápou, že změna nespadne z nebe, ale bude dítětem boje.
Buňka zodpovědná za podpal auta je pojmenována po čečenském partyzánovi, který zemřel v boji proti státu. Nechceme budovat kult osobnosti. Jméno buňky jen symbolizuje nesmrtelnost rebelských vášní. Navzdory represím se znovu a znovu projevují v útocích proti zdrojům vykořisťování. Zatím co někteří rebelové padnou v bouři, jiní jdou dál. Rebely je možné věznit, mučit a zabíjet. Rebelie je ale nezadržitelná. Rebelie je nesmrtelná. Rebelie je nakažlivá.
