Ve čtvrtek 26.3.2015 jsme provedli žhářský útok na policejní auto ve městě Olomouc.
Útok na represivní aparát je bojem za svobodu. Protože tam, kde je potřeba represe, nemůže vykvést svoboda. Není místa bez represe. Represe je nástroj státu a kapitálu. Represe a autorita jsou dvě strany stejné mince. Represe je globální. Represe přichází ze státního sektoru stejně jako ze soukromého sektoru. Napříč celým světem spolupracuje. Nějaký dotek represe zná téměř každý. Jediný, kdo represi nezná je ten, kdo nechce žít vlastní život. Ten, kdo sklání hlavu, aby vždy dobrovolně a pokorně poslouchal cokoliv mu bylo nařízeno. Ten, kdo se Existujícímu jakkoliv postavil, zná následky. Tedy i ten, kdo se snaží třeba jen získat slíbený plat pomocí přímé akce, nebo lidé v divoké stávce, nebo ten, kdo zničí billboard či ten, kdo prostě rabuje při nepokojích. Máme radost z každého projevu povstání, když se nenechá spoutat rámcem legality. Pokud se pak ale nedomáhá represe proti ostatním. Jeden den útočí na policií v boji proti daním, druhý den volá po přísnějších zákonech pro bezdomovce a nepřízpůsobivé, třetí den se stane bezdomovcem a žádá větší část daní na sociální výdaje, čtvrtý den dostane práci a opět hledá nejlepší způsob, jak oklamat daně. Podmínky, ve kterých se nacházíme, ovlivňují náš život, ale to neznamená, že se budeme vymlouvat na naši situaci. To, co nakonec o našem životě rozhoduje, jsou volby, které činíme. V každé situaci máme možnost podlehnout nebo se postavit tomu, co se nám nelíbí.
My anarchisté nenecháme rozhodovat o našem životě nikoho. Nemáme víc než lítost pro lidi, kteří v každodenním marasmu hledají cestičku jen pro sebe na úkor ostatních. Ohýbají se před Existujícím a vymlouvají se na objektivní podmínky. My anarchisté bojujeme za svět bez represe, bez donucení. Proto bojujeme proti každé represi nepřetržitě, nehledě na to, zda zasahuje proti poklidným demonstracím studentů na druhém konci světa nebo zlodějům v našem městě. Naši solidaritu a upřímnou vzájemnost mají ti, kdo bojují za úplné zničení represivního aparátu, za anarchii. Rebelové, povstalci, anarchisté, revolucionáři, bojovníci,…
V současné době ve svém nepřetržitém boji proti represi pokračují političtí vězni v Řecku. Network of fighting prisoners (NFP), Maziotis, Gournas, členové CCF, a mnozí další. Ti všichni se rozhodli nevzdát svůj boj a postavit se represi dokonce i v zajetí. Náš útok je solidární akcí s jejich bojem. A tudíž, náš útok je bojem za anarchii. Nechť hladovkáři vyhrají všechny boje.
Boj proti represi je bojem proti neustále militarizaci. Je tak namířen i proti průjezdu konvoje armády Spojených států, která kolem našich domovů bude demonstrovat svoji represivní sílu. Nemáme strach z vojáků a fízlů, jediné co nám nahání strach, je společnost, která poslušně a bez vzdoru nechá elity páchat nejhorší zvěrstva. Společnost zombií.
Náš útok a komuniké je příspěvkem k Projektu Fénix 2015 “Zničme Represi”.
Projekt Fénix je jen hra. Můžeme tu hru hrát, můžeme ji kdykoliv ukončit. Můžeme dělat, co chceme. Je to kreativní hra podle našich pravidel. Kdokoliv se může přidat k této hře. Kdokoliv může opustit tuto hru. Když nikdo tuto hru nebude hrát, hra zanikne. To je součást života. Je to jen naše volba. Za čas se objeví nová hra. Důležité je, že je to hra podle našich pravidel. Hra, která probouzí vášeň a radost. Zároveň hra destruktivní. Destruktivní pro autoritu. Projekt Fénix je solidární praxí a může být i naší vlastní bojovnou analýzou. Proto, abychom se v boji poznávali. Proto, abychom plánovali, jak lépe zaostřit naše zbraně proti Existujícímu.
Takto spojujeme nyní a nepřetržitě. Spojujeme destruktivní a kreativní. Kreativní, ne proto, že bychom chtěli v této společnosti něco vytvářet. Protože cokoliv bude v této společnosti vytvořeno, pokud to není destruktivní pro Existující, bude touto společností použito jako nástroj útlaku. Nejprve pro druhé a následně i pro nás samotné. V našich srdcích nosíme nový svět. Svět, kde nebude kreativní proměněno na represivní. V současném světě existuje pouze boj za svobodu. Boj, který je kreativní a radostný pro toho, kdo nechce být spoután. Boj, který je destruktivní pro okovy. Existuje velmi mnoho způsobů, jak bojovat za krásnější svět.
Zároveň máme vzkaz pro anarchisty mimo Česko. V Česku se první zmíňky o současných anarchistech praxe, r.o. Revolutionary Struggle, CCF, FAI/FRI, atd. objevily asi před 3 roky. Oficiální anarchismus, stát a kapitál se snaží důsledně potlačit jakkoukoliv bojovnou tendenci. Když čteme zprávy o oficiálním hnutí v Řecku, připadá nám, jakoby to bylo u nás stejné. Důkazem je, že dodnes o hladovce nikdo neinformoval. Každý má své vlastní načasování, přesto se může zdát, že některé výzvy nebyly vyslyšeny. Může to být z různých důvodů, jedním z nich určitě je i zdejší situace. Přišlo nám tedy důležité, prozatím alespoň takto krátce zmínit kontext anarchismu v Česku.
FAI/IRF buňka Poezie ohně
Solidaritu hladovkářům
Solidaritu anarchistům praxe
Za difúzi teorie a praxe Černé Internacionály
Nechť žije FAI/IRF
Projekt Fénix 2015 “Zničme Represi”
Za Anarchii
