Archive for October, 2015
Po sabotáži shořelo policejní auto (komuniké)
buňka M.A.P. / Síť revolučních buněk /SRB/
Auto před Řízkárnou pohltil oheň (komuniké)
Ve čtvrtek 14. května 2015 došlo v Praze k zapálení firemního auta restaurace Řízkárna. K odpovědnosti za sabotáž se hlásí buňka Abrek Zelimchan. Sabotáž proběhla na důkaz toho, že Síť revolučních buněk (SRB) nebyla ochromena ani policejními represemi mířenými na české anarchistické hnutí. Fízlové se pokouší rozbít hnutí odporu, ale selhávají. Jejich agrese dala impulz ke zformování další buňky ochotné rozšířit povstaleckou síť.
Neskrýváme radost ze dvou žhářských útoků proti Řízkárně provedených Revolučními buňkami v březnu 2015. Inspirujeme se a připojujeme se ke společné praxi. Řízkárna je jedním z tisíců míst, kde dochází k tvrdému vykořisťování pracujících. Vladimír Krulec tady dokonce ani neplatí lidem za práci. Ekonomická sabotáž proti jeho autu je řečí těch co chápou, že změna nespadne z nebe, ale bude dítětem boje.
Buňka zodpovědná za podpal auta je pojmenována po čečenském partyzánovi, který zemřel v boji proti státu. Nechceme budovat kult osobnosti. Jméno buňky jen symbolizuje nesmrtelnost rebelských vášní. Navzdory represím se znovu a znovu projevují v útocích proti zdrojům vykořisťování. Zatím co někteří rebelové padnou v bouři, jiní jdou dál. Rebely je možné věznit, mučit a zabíjet. Rebelie je ale nezadržitelná. Rebelie je nesmrtelná. Rebelie je nakažlivá.
Kritické myšlení a strach z výsměchu
Posted by rinfo in Alex Andrle on 06.10.2015
Vzájemná kritika je něco, co nás často posouvá kupředu. Obzvlášť je-li tato kritika přátelská a nepostrádá úctu ke kritizovaným. Taková kritika nezřídka přináší podměty k zamyšlení, důvody pro sebereflexi. Často udržuje v pozoru schopnost znovu a znovu zhodnocovat nebo i přehodnocovat naše postoje. Bez kritiky není pokroku. Kritika podněcuje pohyb, reflexi, vývoj. Kde není kritiky, tam zahnívá mrtvolná strnulost náchylná k dogmatům a degeneraci i těch nejušlechtilejších myšlenek. Kritika je jednou z hybných sil pokroku. Pokud jí však dokážeme konstruktivně uchopit. Je velmi smutné, že české anarchistické prostředí to až na drobné výjimky nedokáže. Anarchisté a anarchistky, co nikdy nešetří ostrou kritikou společenských poměrů, se nedokáží vyrovnat s přátelskou kritikou ve vlastních řadách. Read the rest of this entry »
Kdo je Alex Andrle
Posted by rinfo in Alex Andrle on 06.10.2015
Kdo je to ten Alex Andrle, co s dalšími lidmi píše články plné kritiky? Někdo možná tuší, kdo to je. Někdo je zase přesvědčen, že to ví, ale netuší, že se plete. Mnozí také tuší, že Alex Andrle je pseudonym, nikoliv pravé jméno toho, kdo texty píše. Každý má jistě svůj tip. To je pochopitelné. Zarážející je však, kolik lidí se o své tipy naprosto otevřeně dělí se svým okolím a bezohledně se snaží odkrývat identitu někoho, kdo se rozhodl jí skrývat. Read the rest of this entry »
komuniké FAI/IRF buňka Poezie ohně
Ve čtvrtek 26.3.2015 jsme provedli žhářský útok na policejní auto ve městě Olomouc.
Útok na represivní aparát je bojem za svobodu. Protože tam, kde je potřeba represe, nemůže vykvést svoboda. Není místa bez represe. Represe je nástroj státu a kapitálu. Represe a autorita jsou dvě strany stejné mince. Represe je globální. Represe přichází ze státního sektoru stejně jako ze soukromého sektoru. Napříč celým světem spolupracuje. Nějaký dotek represe zná téměř každý. Jediný, kdo represi nezná je ten, kdo nechce žít vlastní život. Ten, kdo sklání hlavu, aby vždy dobrovolně a pokorně poslouchal cokoliv mu bylo nařízeno. Ten, kdo se Existujícímu jakkoliv postavil, zná následky. Tedy i ten, kdo se snaží třeba jen získat slíbený plat pomocí přímé akce, nebo lidé v divoké stávce, nebo ten, kdo zničí billboard či ten, kdo prostě rabuje při nepokojích. Máme radost z každého projevu povstání, když se nenechá spoutat rámcem legality. Pokud se pak ale nedomáhá represe proti ostatním. Jeden den útočí na policií v boji proti daním, druhý den volá po přísnějších zákonech pro bezdomovce a nepřízpůsobivé, třetí den se stane bezdomovcem a žádá větší část daní na sociální výdaje, čtvrtý den dostane práci a opět hledá nejlepší způsob, jak oklamat daně. Podmínky, ve kterých se nacházíme, ovlivňují náš život, ale to neznamená, že se budeme vymlouvat na naši situaci. To, co nakonec o našem životě rozhoduje, jsou volby, které činíme. V každé situaci máme možnost podlehnout nebo se postavit tomu, co se nám nelíbí. Read the rest of this entry »
Komuniké: Dvě auta shořela po útoku SRB před Řízkárnou
Plameny hněvu v polovině března 2015 zasáhly dvě auta, která patří restauraci Řízkárna. Vladimír Krulec, který odmítá vyplácet mzdy, byl tímto přinucen platit škody způsobené sabotáží. Ten parchant ale stále nezměnil přístup. Dál pokračuje ve vykořisťování, ponižování a okrádání pracujících o jejich mzdy. V neděli 29. 3. 2015 proto byl zažehnut oheň pod dalšími auty před Řízkárnou. Připravili jsme Krulcovi toto ranní menu aby ochutnal stravu, kterou servírují rozhněvaní proletáři vykořisťovatelům a jejich poskokům. Chudina oškubávaná kapitalisty nemůže vařit z luxusních ingrediencí. K přípravě pokrmu ale bohatě postačila směs benzínu a motorového oleje nalitá na kola vozů. Říz pak všemu dodalo zažehnutí ohně, který z aut udělal nádherné hromádky šrotu. Torza dvou vypálených aut se stala varováním nejen pro Vladimíra Krulce, ale pro každého parchanta, co vykořisťuje a ponižuje druhé. Každému z nich chceme ochotně servírovat benzinové menu nebo další dobroty ukuchtěné podle naší sabotážní kuchařky. Jejím motem je: Nejlepším kuchařem je nenávist k třídnímu nepříteli. Kdo touží po svobodě, ten miluje vaření.
buňka Kuchaři benzinového menu / Síť revolučních buněk
KBM / SRB – Praha, 29. 3. 2015
Co je autorita?
Posted by rinfo in Michail Bakunin on 05.10.2015
Co je autorita? Je to nevyhnutelná moc přírodních zákonů, která se projevuje v nezbytném spojování a řazení jevů hmotného a společenského světa? Jestliže ano, pak proti těmto zákonům je bouřit se nejen zakázáno – je to také nemožné. Můžeme jim nerozumět nebo je vůbec neznat; nemůžeme je ale neposlouchat; protože konstituují základ a hlavní podmínky naší existence; obklopují nás, prostupují, regulují všechny naše pohyby, myšlenky a činy; dokonce i když věříme, že je neposloucháme, tak pouze ukazujeme jejich všemocnost.
Ano, jsme absolutními otroky těchto zákonů. Ale takové otroctví není ponížením, nebo spíše není vůbec otroctvím. Protože otroctví předpokládá vnějšího pána, zákonodárce mimo toho, komu přikazuje, zatímco tyto zákony nejsou mimo nás; jsou nám vlastní; zakládají celé naše bytí, fyzické, intelektuální a morální; žijeme, dýcháme, jednáme, myslíme, toužíme jen díky těmto zákonům. Bez nich nejsme ničím, bez nich dokonce nejsme. Odkud bychom potom mohli získat sílu a toužit po bouření se proti nim? Read the rest of this entry »
-
You are currently browsing the archives for October, 2015
